Slovníček pojmů

Akrozomální reakce - aby se spermie dostala do vajíčka, musí nejprve překonat ochrannou vaječnou membránu. Za tímto účelem spermie uvolňuje trávicí enzymy - tento proces se nazývá akrozomální reakce.¹ Akrozomální reakci spouštějí jak proteiny vaječných membrán, tak hormon progesteronem, který je vylučován buňkami obklopujícími vajíčko. Vzhledem k tomu, spermie mohou akrozomální reakci provést pouze jednou, je pro oplození velmi důležité, aby byla spuštěna až v blízkosti vajíčka.

Cervikální hlen - nachází se v děložním čípku a slouží v průběhu neplodných dnů jako uzávěr dělohy proti nežádoucím zárodkům, ale i dalším cizím organismům, jako jsou např. spermie. Během plodných dnů však hlen děložního hrdla výrazně mění svou konzistenci a stává se pro spermie propustným. Proto je možné z viskozity hlenu děložního hrdla usuzovat, zda je žena v plodné fázi cyklu: můžete-li z cervikálního hlenu mezi prsty táhnout 6 - 15 cm dlouhé "nitky", je žena v plodných dnech.

Hyperaktivace - zde je myšlena hyperaktivace spermií. Pohyb spermií závisí m.j. na koncentraci hormonu progesteronu. Čím vyšší je koncentrace, tím rychleji a příměji se spermie pohybuje. Od určité koncentrace je spermie hyperaktivní (takže se pohybuje vpřed maximální rychlostí) a je spuštěna akrozomová reakce. Jak hyperaktivace, tak akrozomální reakce jsou nezbytné pro oplodnění vajíčka.

Chemotaxe - - chemotaxí se nazývá navigace buněk nebo organismů podle chemických značek známých jako atraktanty. Hormon progesteron, který je vylučován buňkami obklopujícími vajíčko, pravděpodobně slouží jako atraktant pro spermie. Existují důkazy o tom, že muži, jejichž sperma na progesteron nereaguje, jsou neplodní. Spermie však reagují nejen na progesteron, ale také na jiné, zčásti cizorodé látky a jejich směsi. Je známo, že (náhodně) hormonálně aktivní chemikálie z každodenního života mohou negativně ovlivnit působení přírodních atraktantů a chemických "poslů" na spermie.⁴

Integrita DNA - důležitou podmínkou zplození zdravého dítěte je neporušenost genetické informace spermie a vajíčka, která se také nazývá "integritou DNA". V našem případě je míněna zejména integrita DNA spermií, protože ty mohou přijít do styku se zvenčí zavedenými (externími) lubrikanty. Oplodnění schopné či oplodněné vajíčko se pohybuje pouze v děloze, a proto u něj ke kontaktu s externími lubrikanty nedochází.

Studium integrity DNA je důležité, protože funkčnost spermií nesouvisí s integritou genetické informace. Je tedy možné, že zdánlivě normální spermie nese poškozenou genetickou informaci, a proto je ke zplození zdravého dítěte nevhodná.⁷

In vitro - Imitace a studium organických procesů v laboratorních podmínkách se nazývá "in vitro"(naopak, když se odkazuje na studium procesů v živých organismech, používá se termín "in vivo"). In vitro studie se obvykle provádějí proto, aby bylo možné zkoumat jednotlivé procesy co nejvíce cíleně, což často ve složitých podmínkách in vivo není možné.

Konzervanty - Konzervační látky se používají k zabíjení patogenů, jako jsou viry, bakterie, houby, atd. I u mnoha lubrikantů je nutné používat konzervačních látek, aby se v krátké době nezkazily. Problém u mnoha konzervačních látek je, že mohou mít škodlivý vliv na spermie, a omezovat tak rychlost jejich pohybu nebo jejich životnost.

Látky podobné hormonům - látky podobné hormonům, resp. chemikálie s účinkem hormonů napodobují přirozené působení hormonů nebo omezují jejich funkci. Studie ukazují, že asi 30% těch nejběžnějších látek podobných hormonům (např. některé parabeny a ftaláty) může narušovat funkci spermií. Proto se předpokládá, že obecně pozorovaný pokles plodnosti v průmyslových zemích je také následkem rozšířeného používání látek podobných hormonům.⁴

Lubrikace - viz vaginální lubrikace

Morfologie - Jedná se o vnější vzhled spermií, tvar hlavičky, bičíku atd. Změny morfologie mohou vést k tomu, že se spermie budou pohybovat omezeně.

Neplodné dny - Každá žena může během cyklu otěhotnět pouze během plodných dnů. Všechny ostatní dny cyklu jsou proto označovány jako neplodné dny.

Oplodnění - k oplodnění dochází tehdy, když zdravá spermie narazí na zdravé vajíčko a pronikne skrz jeho vaječnou membránu. K tomu je nezbytná jak akrozomální reakce, tak hyperaktivace spermií. Chromozomy spermií a vajíčka se sloučí do nové sady chromozomů a tím je oplodnění vajíčka dokončeno. U oplodněného vajíčka (nazývaného také zygota) přibližně 24 hodin po této události začíná buněčné dělení.

Orgasmus - Orgasmem je nazýváno vyvrcholení při pohlavním styku a u mužů obvykle vede k ejakulaci. U žen orgasmus produkuje celou řadu reakcí, jako např. děložní kontrakce a distribuci různých pohlavních hormonů. Ačkoli ženský orgasmus, na rozdíl od mužské ejakulace, pro početí není nutný, předpokládá se, že pravděpodobnost početí se jím zvyšuje.

Osmolalita - Osmolalita a osmotický tlak v našem případě uvádí, zda buňka okolní kapaliny vstřebává nebo je vylučuje. Pro spermie je tato hodnota obzvláště důležité, neboť jak příliš vysoká, tak příliš nízká osmolalita znamená, že spermie jsou neaktivní nebo dokonce hynou.²

pH hodnota - pH označuje, zda je prostředí kyselé, neutrální nebo zásadité. Studie ukázaly, že spermie vykazují největší aktivitu v rozmezí pH od 7,2 do 8,5.⁵ Vaginální pH je obvykle asi 4, což je pro spermie příliš kyselé. Nicméně, během plodných dnů se vaginální pH zvýší asi na 7, takže se prostředí stane vhodným pro spermie.

Plodné dny - v každém cyklu má žena 6 dnů během nichž je plodná: 4 dny před ovulací (protože spermie jsou schopné cca 4 dny přežít ve vaginálním traktu), v den samotné ovulace a den po ovulaci (vajíčko putuje vejcovodem zhruba 24 hodin a na cestě může být dostiženo spermií). Nejvyšší pravděpodobnost oplodnění je v den ovulace.

Plodnost - období plodnosti nastává u mužů i žen v pubertě. Zatímco muž si plodnost zachovává i ve stáří, plodnost ženy je omezené, trvá jen do menopauzy (kolem 50 roku věku). Statisticky je plodnost ženy nejvyšší mezi 20 a 25 lety. Od 30 let věku plodnost ženy rapidně klesá. Jako obecné pravidlo platí, že žena je ve 35 letech jen z poloviny tak plodná jako ve 25 letech a žena ve 40 letech je jen z poloviny tak plodná jako ve 35 letech. 6 Působením různých faktorů se však plodnost může jak u mužů, tak u žen výrazně lišit od průměru.

Pohyblivost - Pohyblivost se vztahuje na schopnost např. spermií pohybovat se na vlastní pěst. O progresivní pohyblivosti pak mluvíme, když se spermie pohybují záměrně v jednom směru.

Spermie - Spermie je nositelkou mužské genetické informace potřebné pro početí dítěte. Spermie je přibližně 0,06 mm velká, podstatně menší než vajíčko. Skládá se z hlavičky, prostřední části a bičíku. Od puberty do stáří jsou spermie produkovány kanálky varlat. Muž může vyprodukovat až 100 milionů spermií denně, to je více než 1100 spermií za sekundu.

Spermiogram (analýza ejakulátu) - Podle obecných zásad WHO z roku 2010 jsou pro analýzu spermatu následující výchozí parametry považovány za "normální":

• objem ejakulátu 1,4-1,7 ml
• počet spermií vyšší než 39 milionů
• progresivní pohyblivost alespoň 32% spermií
• normální morfologie na 3,0-4,0% spermií
• životaschopné spermie s podílem nejméně 50%

Nicméně, nedávné studie ukazují, že průměrný spermiogram je v průmyslových zemích dnes pravděpodobně pod těmito úrovněmi.

Vaginální lubrikace - nebo také vlhkost pochvy. Vaginální lubrikace usnadňuje mj. průnik penisu při pohlavním styku. Míra vlhkosti závisí na mnoha faktorech, jako sexuální vzrušení, výživa, pohoda a stres a hormonální hladina. Nedostatečné zvlhčení může způsobit, že sex je pro oba partnery méně příjemný a tím se sníží pravděpodobnost orgasmu. Kromě toho narůstá u ženy riziko poranění vaginální sliznice a tím i riziko infekce ve vaginální oblasti.⁸

Vaječná buňka - vajíčko je nositelem ženské genetické informace potřebné pro početí dítěte. Se svou velikostí od 0,11 do 0,14 mm je sotva viditelné pouhým okem. Ještě nezralá vajíčka jsou již při narození založena ve vaječnících. V období pohlavní zralosti vyprodukuje zdravá žena za jeden cyklus několik vajíček schopných oplodnění, avšak obvykle se nakonec uvolní pouze jedno vajíčka (proces ovulace).

Viskozita - čím vyšší je viskozita kapaliny, tím více je vazká. Spermie se mohou nejsnáze pohybovat ve viskozitě hlenu děložního hrdla během plodných dnů.³ Pokud je viskozita vyšší, spermie to brzdí a spotřebují pak více energie na pohyb. V případě, že je viskozita nižší, začínají se spermie příliš "vrtět", takže také spotřebují více energie, než je obvyklé.

Vitalita - udává počet a podíl živých spermií.